Psychologie a její kontexty, Vol.10, No.2

DOI: 10.15452/PsyX.2019.10.0009

Psychopatie, empatie a morálka

Psychopathy, Empathy and Morality

Petra Chudárková


Psychopatie je v českém prostředí stále ještě termínem, kterému se odborníci z určitých důvodů spíše vyhýbají. Tento přístup má však své důsledky. Protože chybí adekvátní diagnostická metoda, není český systém schopný se s psychopatickými jedinci uspokojivě vypořádat. Jelikož psychopati představují pro společnost skutečné riziko, cílem předkládaného textu je ukázat, proč by měla být i v českém prostředí psychopatie považována za jednu z poruch osobnosti a proč by měla být diagnostikována. Článek bude sestávat ze čtyř částí vycházejících z poznatků současné psychologie a neurální vědy. Jelikož jsou psychopati často popisováni jako osoby bez empatie, bude první část věnována právě jí. Následující oddíl se zaměří na psychopatii, mimo jiné i s ohledem k tématu empatie, a také detailněji vysvětlí důvody jejího opomíjení v českém prostředí. Třetí část se bude zabývat etickými otázkami spojenými s problematikou psychopatie a omezenou schopností empatie, především morálním poznáním, motivací a odpovědností. Poslední část představí praktické důsledky týkající se trestněprávní oblasti, ale také možností léčby.

Klíčová slova:
psychopatie, empatie, morálka, morální motivace, odpovědnost.


In the Czech Republic, specialists still tend to avoid the term ‚psychopathy‘ for several reasons. Psychopathy is not recognized in current Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM-5), nor in the International Classification of Diseases and Related Health Problems (ICD; MKN-10 in Czech). Moreover, the term ‚psychopathy‘ itself is controversial because it is considered to be pejorative by many specialists. Usually, indi-viduals with psychopathic traits are diagnosed either with antisocial personality disorder, or dissocial personality disorder. Nevertheless, in the last thirty years, there has been enormous growth of psychological and neuroscientific research concerning psychopathy, especially in Northern America and Western Europe. The most commonly used tool for assessment of psychopathic individuals has been the Hare Psychopathy Checklist – Revised (PCL-R). Its latest version uses a four-factor model which reflects interpersonal, affective, behavioural, and antisocial characteristics of psychopathy. Probably the greatest advantage of Hare‘s newest Checklist is that it captures specific features of psychopathy which allows to distinguish it from the aforementioned diagnoses, i.e., antisocial and dissocial personality disorders. Moreover, the checklist is able to predict, with high accuracy, the probability of recidivism of previously incarcerated individuals. Psychopathic individuals are more than four times as likely to re-offend and therefore may pose a serious threat to society. Unfortunately, in the Czech Republic this matter has been virtually overlooked. However, there are practical consequences of this approach. Czech system is not able to cope with psychopathic individuals in a satisfactory way, as proper diagnostic method is missing. For psychopaths pose a serious threat to society, the aim of this paper is to show why it is important to consider psychopathy as one of personality disorders and why it is necessary to diagnose it. The paper consists of four parts based on recent psychological and neuro-scientific research. First part is devoted to empathy, as psychopaths are often described as individuals lacking it. This part explains what empathy is, what its evolutionary origin is, how it develops during one’s life, and how it helps to promote moral behaviour. Second part focuses on psychopathy itself, also with regard to problem of empathy. First, there is a clarification of why attention has not been paid to the issue of psychopathy in the Czech Republic. Then this section describes main psychopathic traits, how male and female psychopathy differs, what the psychological and neurological differences between the so called successful and unsuccessful psychopathic individuals are, and what cognitive moral deficits psychopaths suffer from. It also describes previous versions of PCL-R, and their advantages and disadvantages. Third part discusses ethical issues concerning psychopathy and reduced empathy, mainly moral knowledge, motivation, and responsibility. Last part presents practical implications regarding especially criminal law and potential treatment.

Keywords:
psychopathy, empathy, morality, moral motivation, responsibility.